I jízdu "sockou" si můžete užít
Znáte to, nastoupíte do městské a kolem vás pozorujete ostatní spolucestující. Někteří jsou naštvaní, jiní třeba unavení nebo se najdou i ti, kteří se na vás zdvořile usmějí. I já jsem dnes zažila podobný případ. Při cestě na Branišovskou jsem zvolila zadní část trolejbusu, kde jsem seděla jen já, mladá dívka a malé mouraté kotě. Asi se ptáte, kde se vzalo? Patřilo té slečně. Celou cestu jsem nepozorovala nic jiného než toho malého rošťáka. Okouzlil mě. Nejen mě... pozorovala jsem totiž i další pasažéry. Jakmile si všimli živého tvora, byla vidět změna jejich nálady. Nově nastupující žena se posadila na sedadlo přes uličku naproti mě a nejdřive působila unaveně a možná i trochu utrápeně,ale jakmile zahlédla střet mého pozorování, usmála se a rovněž z něho nespouštěla oči. Také jsem si všimla mladého muže v kabátu, kolem krku uvázaný šál a na nose tmavé sluneční brýle. Zprvu se zdál odměřený a nepřístupný, jak uviděl kotě i jeho okouzlilo... na zastávce Jihočeská univerzita mi bylo upřímně líto, že musím vystupovat a spěchat na hodinu slovotvorby... v téhle městské totiž díky malé chlupaté kuličce panovala jen pozitivní energie :) už se těším na další jízdu!